Porodní bolest – porodní radost

Porodní bolest je přirozená a pozitivní součást porodu a je léčitelná porodní radostí – podporou kontaktu maminky a miminka po porodu.

Pokud přijmeme porodní bolest jako součást porodu, jako součást cesty k miminku, stane se porodní bolest přítelem. Porodní bolest bývá z lékařského pohledu vnímána jako negativum procesu. Je ovšem jeho přirozenou součástí. 

Vaše tělo, které během devíti měsíců dokázalo „zrodit“ zázrak, ví nejlépe, jak tento zázrak poslat na svět. A pokud budete schopnostem svého těla a schopnostem svého dítěte při porodu důvěřovat, pocit euforie, štěstí a síly po této porodní pouti bude mnohonásobně přesahovat vaše zkušenosti a pravděpodobně i vaši fantazii.

Porodní radost.

I na toto téma jsem před časem psala články. Jsou většinou zaměřeny na nutnost podpory raného kontaktu mezi maminkou a dítětem po porodu. Kontakt se svým miminkem přinese mamince porodní radost, která ji i její dítě na vlně těch potřebných hormonů lásky přenese k poporodní radosti.

Co je bonding  – je to porodní radost – láska na první pohled existuje!

První pohled do očí a něžné a dotyky. Bezpečné objetí v náručí. Klid, probouzející se důvěra, vzájemné poznávání a zamilovávání se. První chvíle matky s právě narozeným dítětem. 

To je bonding a je to poporodní proces tvorby hlubokých emočních vazeb mezi matkou a dítětem. Jakýkoliv nepotřebný (život nezachraňující) zásah do tohoto procesu je zbytečný.

Je povinností všech, kteří asistují a doprovázejí rodičku, aby bonding maximálně podpořili a upřednostnili před všemi rutinními zásahy (např. ošetření, měření, vážení, zahřívání), které vedou k oddělování maminky a miminka bezprostředně po porodu a po další minimálně dvě, lépe až 12 hodin.

Oba totiž nejsou vývojově připraveno na to, aby (po 9 ti měsících strávených spolu) po tak náročném procesu jako je porod, byli zbaveni vzájemného kontaktu.

Oba očekávají kontakt kůže na kůži, vůni a teplo důvěrně známého těla, tlukot svých srdcí, svými smysly vnímají vše, co jim připomíná a dává pocit známeho prostředí a bezpečí. Miminku maminku a mamince všechno, co jí připomíná kontakt s vytouženým miminkem. Poloha miminka na maminčině hrudníku připomíná miminku jeho polohu v děloze.

Jak pro sebe a dítě zajistit podporu bondingu:

Je nutné, aby rodička byla o významu bondingu, jeho podpoře a pozitivech informována a přesvědčena. V české legislativě neexistuje zákon, nařízení, předpis, který by nařizoval oddělení dítěte od matky za účelem jiného zásahu než je zásah zachraňující život.

Neexistuje ani žádné pravidlo, existuje jenom rutina vedoucí k oddělování dětí od matek. Podporou při procesu bondingu rodičce bude informovaný doprovod (dula, partner), který zná přání rodičky a podpoří ji v komunikaci se zdravotnickým personálem.

Jaká je praxe v českých porodnicích:

Dle mého výzkumu a pozorování pouze asi třetina rodiček a jejich dětí zažije alespoň částečnou podporu bondingu ze strany zdravotíků. Dle sdělení neonatoložky Magdaleny Weberové je pouze 10 až 12% porodů rizikových. České zdravotnictví stále preferuje zaběhlou rutinu upřednostňující oddělování dětí od matek před přirozenými potřebami matky a dítěte.

Nelze spoléhat na štěstí v podobě osvíceného personálu, i když i na takový může rodička narazit. V řadách zdravotníků se velmi pomalu mění přístup a myšlení směrem k normě, nicméně je nutné se jako rodič na celou situaci připravit.

S porodním plánem, který přesně definuje vaše přání a potřeby, je dobré předem vybrané zdravotnické zařízení seznámit a ujistit se, že jak zdravotníci z oddělení gynekologie, tak neonatologie jsou podpoře bondingu nakloněni.

10 kroků k podpoře bonding podle Michaely Mrowetz:

• položení nahého dítěte na matčino nahé břicho ihned po porodu (při porodu sekcí k tváři maminky)
• podpora a nepřerušování tohoto kontaktu nejméně 2, lépe 12 hodin (při porodu sekcí může zastoupit kontakt kůže na kůži tatínek, pro dítě jsou jeho bakterie zdraví přínosnější, než-li bakterie ošetřujícího personalu), pokud maminka potřebuje osobní pauzu, může kontakt  zajistit tatínek
• otření dítěte na těle matky a zabalení dítěte i matky jako jedné jednotky do teplých osušek a přikrývek (maminky sprchujte se po porodu v co nejdelším čase a hlavně si neumývejte prsa)
• matka a dítě jsou v kontaktu “skin to skin”, kůže na kůži
• umožnění a podporování vizuálního kontaktu – pohledu z očí do očí matky a dítěte, podložení hlavy matky, pokud rodí vleže (pokud musí být dítě v inkubátoru, zajištění webové kamery matce anebo fotek a videí v pravidelných intervalech)
• pomoc s přisátím miminka k bradavce dle jeho tempa a připravenosti – může to být až do 30 minut kontaktu kůže na kůži, do té doby miminko i maminka odpočívají a seznamují se spolu!   – počkejte až si strká  pěstičky do úst, na kterých má plodovou vodu, aby jej k bradavce dovedla, ta voní stejně jako plodová voda, olizuje si rty a kývá hlavou ze strany na stranu – zásadně neumývat dítěti ruce od plodové vody a nechávat volně. Po medikovaných porodech je miminko chvíli unavené, je zapotřebí nechat jej odpočinout na kůži matky, oba  taky vylučují potřebné množství oxytocinu k podpoře jejich vzájemného kontaktu
• zajištění pohodlné polohy pro matku (křeslo, postel, polšáře) i  dítě (v náručí matky)
• zajištění klidného, vstřícného a intimního prostředí ze strany zdravotníků
• jakékoliv vyšetření a ošetření dítěte /sejmutí skore Apgarové, stetoskop, podvaz pupeční šňůry/ provést na těle matky (u rizikového novorozence v blízkosti matky, aby měla nad miminkem kontrolu, alespoň vizuální)
• eliminace techniky, videokamery, mobilního telefonu v těchto neopakovatelných prvních okamžicích

Nedívejte se maminky na mobily, smsky počkají stejně jako jejich adresáti a do fotoaprátů, dívejte se na své miminko a do jeho očí, tento jedinečný okamžik vašemu miminku a vám  žádné fotografie ani videa později nezprostředkují!

Pro porovnání:

Dítě z normálního neprogramovaného porodu s podpořeným bondingem a nerušeným kontaktem s matkou, které i po 15 minutách je čilé, prohlíží si matku, fixuje oční kontakt, tzv. „oslavný tanec zrodu“, dochází k hlubokému startujícícmu iniciálnímu a iniciačnímu kontaktu kdy u obou je vyplavován oxytocin, který matce i dítěti pomáhá překonat stresující situaci porodu a oba vede k trpělivosti a vzájemné lásce.

Dítě po separaci, ošetřeno mimo matku a zabaleno, spí. Iniciace ošetřením mimo matku vedla k naprostému vyčerpání a došlo k narušení podpory bondingu a narušení iniciálního a iniciačního kontaktu, matka fixuje dítě pohledem, ale toto spí a nevrací jím pohled, což stimuluje vyplavování oxytocinu pouze v omezené míře.

Podpora bondingu u nefyzilogického porodu:

Podporu bondingu je o to více nutná zajistit maminkám a dětem, které prožily vyvolávaný, předčasný porod nebo porod sekcí. Prečítajte si viac: Dieťa po pôrode patrí matke, nech sa narodí akokoľvek.

Mgr. Michaela Mrowetz – nar. 1972, klinická psycholožka, psychoterapeutka, soudní znalkyně. Momentálně zpracovává dlouhodobý výzkum „Podpora rané vazby mezi matkou a dítětem v českém porodnictví“. Ve své ordinaci se věnuje převážně ženám s posttraumatickou stresovou poruchou po porodu. Vede kurzy předporodní psychologické přípravy, přednáší na téma „Podpora bondingu“, podporuje českou společnost v přijetí starodávné i novodobé tradice, že dítě po porodu patří k matce. Usiluje o změnu ve zdravotnické péči o matku a dítě po porodu jako o jednu nedělitelnou jednotku. Je matkou dvou synů. Více na www.klinickapsycholozka.cz.

Článek vyšel v redakčně upravené formě v české verzi časopisu Betynka.

(25 hlasov, priemerne: 4,60 z 5)

Loading...