Otehotnenie po vysadení „pilulky“

Z důvodu negativního vlivu steroidních prostředků regulace početí na dozrávací proces vaječné buňky doporučují mnozí autoři čekat až na spontánní pravidelné cykly nebo alespoň tři měsíce po vysazení látek bránících ovulaci.

Výzkum spontánních potratů po užívání těchto látek ve vztahu ke změnám placenty a děložní tkáně (endometria) vede však k odhadu, že jsou ještě šest až dvanáct měsíců po jejich vysazení často prokazatelné poruchy.

Změny funkcí endometria při spontánních potratech dosahují vrcholu během šesti měsíců po vysazení hormonální kontracepce, poruchy funkce placenty lze pozorovat ještě po dvanácti měsících. Míra těchto vážných poškození závisí na druhu preparátu a jsou nejvíce prokazatelná po užívání převážně gestagenových přípravků bránících ovulaci.

U dětí zplozených během šesti měsíců po vysazení orálních kontraceptiv

se vyskytují anomálie nebo vrozené vady významně častěji než u kontrolní skupiny. Principielně musíme vycházet z předpokladu, že vývoj v blastocystní fázi, tedy do 15. dne po početí, podléhá zákonu „všechno nebo nic“, tzn. že buďto dojde kvůli plodu škodícím vlivům ke spontánnímu potratu, nebo k nerušenému dalšímu vývoji blastocysty. K vývojovým vadám dochází většinou mezi 15. a 60. dnem po početí, v době kdy vznikají orgány.

Kontraceptiva

ztěžují v organizmu příjem nebo zvyšují spotřebu některých, pro vývoj orgánů nezbytných látek. V řadě různých látek zdůrazňuje Bielenberg význam zinku, hořčíku, vitamínů B6 a B12, kyseliny listové a vitamínu A.

Nedostatek hořčíku může působit zvýšení krevního tlaku a omezit prokrvení dělohy a placenty. Zpoždění vývoje způsobené podvýživou může pak mít za následek potíže v učení a chování.

Zinek je především důležitý pro buněčnou stavbu, ale i pro imunitu těhotné ženy. Výsledky některých výzkumů ukazují, že především záněty v genitální oblasti, ale i jiná onemocnění mohou negativně ovlivnit zrání mozkových buněk vyvíjejícího se dítěte.

K dalším komplikacím může vést chemicky pozměněné toxické kadmium, které se namísto zinku nenávratně integruje do biologických procesů. Nízká hladina zinku v plazmatu je spojována s patologicky prodlouženým průběhem porodu.

Vitamíny B6, B12 a kyselina listová hrají významnou roli ve vývoji nervové tkáně a jejich nedostatek je spojován např. s rozštěpem páteře. V případě vitamínu A může dojít k vážným poškozením jak při jeho nedostatku, tak při nadbytku. Může mít např. za následek nadměrné hromadění tekutin v mozku a v kostní dřeni.

Zvýšenou spotřebu vitamínů, minerálů a stopových prvků lze po předcházejícím užívání hormonální antikoncepce jen těžko pokrýt normálním příjmem potravy.

Navíc si ženy tuto spojitost většinou vůbec neuvědomují. Bielenberg doporučuje čekat s otěhotněním jeden rok od vysazení pilulky a cíleně zlepšovat dietu aby se organizmus zásobil důležitými látkami.

Zdroj: Jak dlouho čekat s otěhotněním od vysazení „pilulky“? LPP, www.lpp.sk